neděle 9. června 2013

Garrucha VII.

Dobrý den všem doma,
omlouvám se za včerejší výpadek  ve psaní, vím že jste měli strach ale jsem v pořádku, neutopil jsem se. Včera jsme ale měli tolik aktivit, že jsem neměl ani chvilku osobního volna. Myslím si, že to Šárka dělá schválně abych, jak ona říká, neměl čas na blbosti.
O ranním tenise se moc rozepisovat nebudu, protože jsem zase prohrál, tentokrát ale zcela zaslouženě. Jelikož nám do konce zbývají asi dva zápasy a já už prohrávám 4:0, takže i ti pomalejší z vás pochopili, že tohle nemůžu vyhrát. Velkou výhodou tenisu, je to, že mám po něm nárok na druhou snídani. A to se vyplatí. Jelikož se uklidnily vlny a Šárka je zdravá, tak rovnou po tenise se teď chodíme osvěžit do moře. A je to skutečně řádné osvěžení. Moře má podle údajů z internetu 19 stupňů, ale pocitově bych řekl tak max. 8.
Každou sobotu se konají v blízkém městě Vera trhy, tak tam taky samozřejmě nemůžeme chybět. Ten trh je snad ve všech uličkách starého města a z 80% jsou to nesmysly, s hadrama, botama, nádobím, bižuterií, dvd, povlečením atd. Proto my rovnou spěcháme za těma zbývajícími 20% s jídlem. To je radost. Spousta zeleniny a ovoce, sýry, klobásky, šunky, ryby, koření, bylinek atd. Spousty barev a vůní. Takže také nakupujeme nějaké ovoce a zeleninu, aby jsme měli do úterý co jíst, protože je svátek a v neděli a pondělí bude všude zavřeno.
Ptáte se nás co tady jíme. Dobrá otázka, děkuji za ní. V první řadě jídlo. To si vaříme z čerstvých věcí z místního konzumu, jako například pastu (mají výbornou čerstvou, několik druhů), burgry, polívky, ryby, a tak. Favoritem je polévka Minestrone. A jak na to milí chlapci a děvčata? Na olej dáme drobně posekanou cibuli a stonek řapíkatého celeru. Počkáme až zesklovatí, přidáme na plátky nakrájenou bramboru a mrkev, orestujeme, zalijeme vývarem. Přidáme zhruba 4 lžíce rajčatového pyré. Po pěti minutách přidáme nalamane zbytky těstovin, které najdeme doma a různou zeleninu. My dáváme květák, brokolici, kedlubnu, rajče, pórek atd. Až jsou zelenina i těstoviny al dente, nalijeme na talíř, posypeme parmazánem a přidáme pár kapek olivového oleje. A je to. Trvá to asi 25 minut a je to fakt dobrota. Ideální recept pro Jirku Babicu, když něco nemáte, tak to tam nedáte a když máte něco jinýho, tak to tam taky můžete vrazit. Spíš se ale držte mého návodu.
Druhým zdrojem jídla je pro nás britský řetězec Iceland, který jak už je z názvu patrno, se specializuje na mražená hotová jídla a jde mu to velmi dobře. Když přijdeme domů sáhneme do mrazáku, něco vytáhnem, strčíme do mikrovlnky a za 10 minut je jídlo na stole. No a je každému jídlu samozřejmě patří salát. Zeleniny je všude dost, zálivku taky umíme, tak to není žádný problém. Minulé roky jsme zkoušeli i místní restaurace ale poměr výkon, cena, nám přišel nezajímavý, tak jsme to letos ani nezkoušeli.
Každý den se chodíme po obědě na chvíli prospat a včera se nám ale stalo, že jsme se probudili až v půl šestý.Takže jsme nestihli moře a rovnou jeli na slavnosti do Mojacaru. Sláva to byla převeliká, to ostatně můžete posoudit z přiložených fotek. Po čtvrté břišní tanečníci nás to ale přestalo bavit a šli jsme radši na pivo a sangriji. Za půl hodiny jsme se vrátili podívat na předvádění koní a pak radši jeli domů. Původně to byli oslavy vítězství křesťanů nad muslimy ale dnes je to v rámci politické korektnosti asi oslava prolnuti a obohacení obou kultur.
Pospíchali jsme, aby jsme ještě stihli koupit zásoby na dva dny, co budou zavřeny všechny obchody. Když jsme vyložili zásoby piva a vína na tři dny na pás u pokladny, tak jsem pravil: “To vypadá, jako když tady má někdo problém s alkoholem.““Třeba to vypadá jakože máme návštěvu“ říká Šárka,“V tom případě má i návštěva problém s alkoholem!“
Zítra zase máme celodenní výlet, tak snad dostanu osobní volno abych mohl napsat.
Petr a Šárka









Žádné komentáře:

Okomentovat