úterý 11. června 2013

Garrucha IX.

Dobrý den všem,
Včera jsme byli na výletě na nejzapadlejší pláži v Cabo de Gata, na úplném jihu tohoto přírodního parku. Když jsme tam okolo dvanácté dorazili, tak na pláži byli pouze takové tři dorostenky našeho věku, jinak nikdo. Byly na jednom okraji pláže, která má asi 100 metrů, tak jsme si vlezli na druhý konec, abychom se navzájem nerušili. Prostě idyla, klid. Zhruba po hodině se dostavil mladý anglický pár, který od nás hned dostali přezdívku Harry Potter a Hermiona, protože jim byli opravdu hodně podobní..Že to jsou angličané, poznáte vždy velmi lehce, protože jsou většinou úplně bílý. Byli hodní, našli si místo uprostřed pláže a vlezli si hned pod slunečník, aby náhodou nepřišli o tu krásnou bílou barvu a zase byl klid. To nás na té pláži bylo 7. Zhruba v půl čtvrtý to ale přišlo. Podíval jsem se na útesy nad sebou a to co jsem viděl mne vůbec nepotěšilo. Na naši pláž se řítilo asi dvacet osmnáctiletých španělských adolescentů. Rázem bylo po klidu. Děvčata se vrhla do vody a začala pištět, protože je voda studená. Kluci na ně proto začali stříkat vodu, a děvčata opět pištěla. Pak začali kluci do vody tahat holky, které ještě ve vodě nebyly a děvčata ........, samozřejmě pištěla. Posléze se začali hoši děvčatům předvádět.Nejdříve v řecko-římském zápase, pak přišli na řadu stojky a nakonec kdo dojde dále po rukou. Protože jsem soutěživý typ, zeptal jsem se Šárky, jestli se mohu těchto her také zúčastnit. Řekla mi, že radši ne. Že by se potom všechny ty holky nahrnuly okolo nás a pak bychom už vůbec neměli klid.
Dnes ráno se nám přihodila věc, která bude mít pro mě ještě dalekosáhlé následky. Zaspali jsme na tenis! Stalo se to proto, že se mi přes noc vybil můj telefon a ráno nás nemělo co probudit. Jsem teď v podezření ze sabotáže, protože jsem včera o půlnoci navrhoval, že se dnes na tenis vykašleme, ale bylo mi to většinou hlasů zamítnuto. A pak se stane taková věc. Snad se z toho ještě nějak vyhrabu.
Před chvílí přišla Šárka s myšlenkou, že už má toho vína docela dost. To mne ale vyděsilo a usilovně jsem přemýšlel, kam s tou myšlenkou míří. Ale nakonec se ukázalo, že má dost bílého vína a že si dnes pro změnu koupíme červený. Fuj to jsem si oddechl.
Hezký den doma
Petr a Šárka



Žádné komentáře:

Okomentovat