sobota 13. února 2016

FUERTEVENTURA 28. 1. - 8. 2. 2016

Dobrý den Všem doma, ano byli jsme opět "On The Road" a tentokrát to byl náš prvopobyt na ostrově Fuerteventura. Tady nás nečekalo, žádné velké dobrodružství, deník by byl velká nuda, tak na četné přání, jenom bodově.
Typické západní pobřeží
1. Idea
Nápad na tuhle cestu přišel v neděli 20. prosince ve 20.13 hod., po třetím pivu v restauraci U Hůlů. Vánoce za rohem, z dárků pro Šárku objednaných z Číny, nedorazil zatím ani jeden, tak si tak brouzdám internetem v telefonu a koukám, letenky do Londýna Stansted za 246 Kč. Tak hledám dál, kolik stojí letenky na Kanáry z Londýna a vidím Fuerteventuru za 19,99 liber. Zpáteční je sice o něco dražší ale i tak to celkově vyjde Praha - London - Fuerteventura a zpět na cca. 3.000 kč na osobu. Vašek mi mezitím přinese čtvrtý, já vytáhnu kreditku a než je pivo dopito mám letenky v emailu.


2. Cesta
Není ale vše tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Při letu tam, přistaneme  v Londýně hodinu po půlnoci a teprve ráno v šest nám to letí dál, takže jít do hotelu na tři hodiny by nemělo žádný smysl. To nám ale zase umožní si vyzkoušet jaké to mají bezdomovci v podchodu na studené podlaze a musím říct, že nic moc.

3. Ubytování
Na to jsme měli neuvěřitelné štěstí. Kompletně vybavený apartmán s bazénem na deset dní 9.555 Kč. A protože nejsme lakomý, tady máte odkaz, kde si taky případně můžete objednat https://www.fewo-direkt.de/ferienwohnung-ferienhaus/p448826?uni_id=1186967, nebo vybrat něco jiného. Je to ve vesnici Lajares 9 km od moře v absolutním tichu (až na toho osla u sousedů, ráno a večer, no dobře někdy i přes den https://www.youtube.com/watch?v=l2yrv6Vh9Eg).
Šárka jako každá správná pseudointelektuálka, tráví každý volný čas s knihou
Já, jako správný sportsman, strávím celé odpoledne kondičním plaváním
V ceně apartmánu je i tato kočka, kterou můžete zcela zdarma krmit
4. Krajina
Ostrov sopečného původu, nejsou tu žádné velké kopce, které by zadržovali mraky a vláhu, takže velké sucho. Žádný trávník, nebo strom ve volné přírodě nehledejte. Procestovali jsme sice jenom sever ostrova ale zbytky sladké vody v korytě příležitostné řeky, jsme našli jenom jednou. 
Takhle "vesele" vypadá celý sever
Dokonce jsem druhý den pobytu prohlásil, že mně to tam nebaví, že už jsem vše viděl a že chci domů. Nakonec jsem si ale nějak zvykl a předposlední den už klasicky plánoval, čím bychom se tam mohli živit, abychom nemuseli domů (samozřejmě, že nás opět nic rozumného nenapadlo).


A takhle "hory" ve středu ostrova.


5. Turistika
Ráno bývá chladno, klidně i 18 stupňů, tak i když je jasno, nemá smysl pospíchat k moři a je dobré vykonat nějaký pohyb. Proto každé ráno vyrážíme na dvou až čtyř hodinové treky po sopkách, okolo moře nebo i jednou do pidihor  ve středu ostrova.


Tyhle sopky jsme měli hned za barákem, v té vesničce za kopcem jsme bydleli.


Tajemný kráter obývaný tajemnými živočichy ale o tom později
Cesta okolo oceánu má svoje kouzlo
Tohle už moc kouzlo nemá
Po tomhle hřebeni jsme se prošli a byla to jediná trasa, kde jsme si alespoň trochu zpotili
Cesta vedla zcela mimo civilizaci
Na hřebeni byly krásné výhledy široko daleko.

6. Pláže
Ze všech Kanárských ostrovů má Fuerteventura nejvíce písečných pláží a tím samozřejmě platí nepřímá úměra, že na těch plážích je minimum lidí. 
Na této pláži, pokud budu počítat i nás dva, jsme byli dva
Na téhle nás už bylo poněkud více
Protože jsme na Kanárech samozřejmě fouká, proto je potřeba vytvořit z kamení takovéto zábrany, kam se můžeme před větrem schovat
"Naše pláž"
A samozřejmě nesmí chybět kvíz pro chytré hlavičky. Kdepak na té pláži je Šárka a Petr?
7. Fauna
Zvířátka jsme nějaké viděli, dokonce i krmili z ruky ryby v "naší zátoce". Občas jsme potkaly nějakou tu kozu a nechápali co ty tam žerou.


Pták
Taky pták, ale jinej

No a konečně se dostáváme k vrcholu celé dovolené. Toto jsou ty tajemní obyvatelé kráteru sopky - Čipmunkové. Nebudu chodit okolo horké kaše a fakt jsem si myslel, že tohle zvíře existuje pouze ve fantazii tvůrců animovaných filmů. Kdybychom to nechali jenom na Šárce, tak bychom je tam museli chodit krmit každý den. Ale voni jsou fakt boží!


8. Města
No upřímně řečeno, ve městě jsme byli za těch deset dní pouze dvakrát. Při cestě z letiště jsme se zastavili v Puerto del Rosariu v Lidlu abychom udělali základní nákup a jednou se zastavili v turistickém centru severu ostrova - Corralejo.




9. Rooming
Před odletem se chystám objednat u svého operátora datový balíček a přitom zjistím, že mi tuto službu poněkud více podražili, 500 MB za 980 Kč mi přijde fakt už nějak hodně. Po chvíli googlení ale narazím na tuto stránku http://prepaid-data-sim-card.wikia.com/wiki/Euro1, kde je podrobně vysvětlena předplacená karta Orange Mundo,s tarifem Go Europa. Cena za každých 100 MB po celé Evropské unii je 1 Euro, tudíž 500 MB za 135 Kč a to už je sakra úspora. 
Euro1
Když navštívíme místní pobočku firmy Orange, tak mně v tom Šárka nechá malinko vykoupat a musím si domluvit obchod sám. Bohužel zrovna narazím na přepážce na paní, která neumí moc anglicky a navíc tvrdí, že takový tarif ani nemají v nabídce. Po mém krátkém školení, prolistování letáků nakonec najdeme tu správnou SIM a já můžu spokojeně odejít a být online. Fakt vřele doporučuji pro ty co častěji vyrážejí do zahraničí.


10. Cesta domů
Domů letíme opět přes Londýn ale tentokrát naštěstí přes den. Bohužel ale nad Jižní Anglií zrovna zuří bouře, což naplno cítíme při přistání. Letadlo se třese, naklání, motory hučí, občas trochu propadneme ale lidé okolo jsou rozdováděný jako malé děti na horské dráze. Čím jsme více u země, tím je to horší. Nakonec už vidíme přistávací světla, dráhu a ....... jak to dopadlo, se můžete podívat na toto video
(video je ze stejného dne, jenom jiné letadlo)
Takže v momentě, kdy přistání bylo přerušeno a motory opět naplno zabraly a my začali znovu stoupat, se nálada v letadle zcela proměnila. Ta tam je rozverná nálada a úsměvy, všichni se tváří zasmušile, někteří se začali modlit a přes čerstvé opálení jsme všichni nápadně zbledli. Po krátkém okruhu, jdeme na druhý pokus. V letadle je takové ticho, že byste i špendlík slyšeli spadnout. Druhý pokus už vyjde mnohem lépe i když brzdění po dosednutí bylo na můj vkus poněkud extrémní. Když už popojíždíme k letištní hale, náhle mezi pasažéry exploduje bouře nadšení. Lidé jásají, objímají se, některým tečou po tváři slzy dojetí. Šárky soused nabízí kolem dokola litrovku vodky. Jsme také na vlně všeobecného veselí ale jenom do chvíle, než si uvědomíme, že dnes nás čeká ještě jeden let, F..k! 

Tak mějte hezky a zase někdy

Petr a Šárka