pátek 7. června 2013

Garrucha V.

Ahoj všichni doma,
Tak jako patří k vánocům Mrazík, ke krtkovi kalhotky, k Járovi Hrdinovi "no neblázni", tak k našim dovoleným u moře patří to, že pravidelně čtvrtý nebo pátý den dostávám alergii na slunce. Není to o tom, že bych byl spálený, ale o tom, že mi vadí pobyt na slunci a svědí mne celé tělo. A protože mne to neomlouvá z žádných aktivit, tak musím trpět jako zvíře. Alespoň na pláž mi ale Šárka koupila v místním Asia marketu slunečník. Jo a taky odpoledne nemusím na lehátko před apartmán.
Snažím se Šárky aktivity nasměrovat, pro mne neškodným směrem. Takže jsem se zmínil, že jsme natahali z pláže dost písku do baráku a dobrou čtvrthodinku se zabavila s koštětem. Pak ji taky baví zachraňovat topíci se cikády z bazénu. Prosím neplést s naší menšinou, s tou mají společné pouze to, že taky vydrží zpívat celou noc a prospat celý den.
Konečně se taky umoudřilo moře a vlny jsou menší takže si Šárka užije svou další oblíbenou aktivitu a tou je skotačení ve vlnách.To mne baví přesně do té chvíle, než přijde nějaká obří vlna, která mi nafackuje, donuti mne udělat kotrmelec a pak mne teprve vyplivne. Šárka se vždycky může smíchy potrhat, když se vynořím z vln a vypadám asi hodně vyděšeně. Mně to ovšem moc srandovní nepřijde. Vždyť mi tam jde o život!
Ptáte se jak to vypadá s tenisem, kdo vyhrává? Nerad to přiznávám ale zatím tahám za slabší konec. Na body jsme hráli dvakrát a oba zápasy jsem o fous prohrál. U toho druhého to ale bylo nespravedlivý, protože za stavu 5:5 v tiebreaku mi letěl míček z rakety evidentně úplně někam jinam, než kam jsem ho zahrával. Dožadoval jsem se opakování výměny, ale se zlou jsem se potázal. Ta hrozná nespravedlivost mne tak rozhodila, že jsem prohrál i následující míč a bylo to. Tak snad v sobotu mi to vyjde. Hrajeme to asi hodně dobře, protože místní tenisový trenér nás chvilku sledoval a uznale pokyvoval hlavou. Ptal se nás odkud jsme a když jsme mu to prozradili, tak nám sdělil, že Čechy tu potkal jednou, asi před pěti lety. My jsme tu krajany potkali taky pouze jednou před třemi roky. Takže to byl asi někdo jinej. Měl jsem tehdy takovou radost, že jsem za nimi šel a klábosil s nimi dobrou půlhodinu v moři. A to opravdu normálně nedělám.
A jak mi jde angličtina? No oficiální tlumočník výpravy je Šárka, která mne občas nechá něco vyřídit. Naposled jsem objednával kávu v restauraci a úplně to nedopadlo. "Two coffee, please." "White?" a já mu místo white(vajt) bílou?, rozuměl one(van) jednu?. Řikám si, on je úplně blbej, proč bychom si dávali jednu kávu, když jsme dva. Tak opakuju "Two",“White?“, tak jsem mu to ukázal na prstech, načež on máchl rukou a odešel. Šárka se po jeho odchodu začala smát a prozradila mi co jsem objednal. A skutečně dostali jsme velký hrnek bílé kávy, která chutnala jak kakao. Zajímavý je, že když objednává Šárka, tak vždycky dostaneme krásný, dobrý malý espreso. To bude asi ale tím, že to objednává španělsky. Tak to asi zase radši nechám příště na ní.
Všem těm kteří žádali více fotografií naší modelky, tak něco přidáváme.
Petr a Šárka


Žádné komentáře:

Okomentovat