Ahoj všem doma
úterý 27. 2.
Když jsem Vám včera psal, že nás čeká celodenní výlet a nové zážitky, netušil jsem, že toho nakonec bude tolik, že to sotva uvezeme. Ale vezmeme to pěkně popořádku.
| Cesta do Chamorga |
Když se z toho vzrušení konečně uklidníme, tak nám pro změnu pípne auto a ohlásí, že máme prázdnou nádrž a jedeme na rezervu. Vůbec to nechápu, jak je to možný, protože, když jsme vyjížděli, fakt tam byla skoro půlka nádrže. Snad zaseklý palivoměr. Šárka mi nejdříve několikrát zopakuje, že zrovna na tohle se mne ptala, pak se utěšuje, že třeba v Chamorge nějaká pumpa bude. To mne upřímně rozesměje protože ta vesnice ani na některých slušných mapách není. Řešíme, jestli se vrátit nebo pokračovat a nakonec to riskneme, jedeme dál. Po příjezdu na výchozí bod výletu je jasný, že tady se opravdu žádná pumpa nekoná.
| Chamorga - tady čerpací stanice není |
Průvodce nám doporučil trasu, která má trvat něco přes dvě hodiny. Přijde nám to ale málo, tak na vrcholu hledám v mapě možnost, jak si to prodloužit. Vyberu náhradní trasu, odhaduji to celkem na zhruba 4 hodiny. Stezka je zanesena pouze v mapě ale ne v průvodci. Vede takovou buší, je “malinko” zarostlá a místama se ztrácí. Já mám nohy do krve rozervané od různých trnů, Šárka má naštěstí dlouhý kalhot, jinak bych už dostal pěknou čočku. Jdeme necelou hodinu, cesta začne najednou prudce padat dolů k moři. Skála je kluzká, postup pomalý, navíc nám dochází zásoby vody. Uděláme rychlou taktickou poradu a než opět nějaký boj o přežití, tak se radši vracíme nazpět, abychom pokorně navázali na trasu doporučenou v průvodci.
Za čtyři hodiny jsme u auta a začíná dramatická cesta na nejbližší pumpu, která je až v Santa Cruz. No nebudu to napínat, dojeli jsme tam. Hluboce si oddychneme, Šárce se vrací dobrá nálada a nabádá k návštěvě obchodu Desigual v Santa Cruz. Podvoluji se výměnou za příslib budoucí návštěvy Muzea astronomie. Domlouváme se, že dostane na nákup 20 minut. Já zatím bloumám po okolí a vyřizuji si v telefonu nějaké emaily.
Nějak ztratím pojem o čase, přesněji řečeno zabloudím a po půl hodině se vracím k obchodu. Šárka už na mne netrpělivě čeká. Kupodivu ne sama. V obchodě se jí pranic nelíbilo, tak už byla za deset minut venku. Sedla si na lavičku a přisedli si k ní dva šarmantní švédští šedesátníci. Nevím úplně přesně co se tam odehrálo ale Šárka to podala takto. Zeptali se jí, jestli je místní nebo turistka, když jim řekla odkud je, pravili jasně Czechoslovakia. Tak jim dala krátkou přednášku o nedávné historii naší země. Ptala se jestli byli někdy v Praze, oni, že jo, že Praha je úžasná. Pak to otočili a chtěli vědět, jestli byla někdy ve Švédsku, když řekla, že ne, tak jí zvali na návštěvu a že jeden z nich má svobodného čtyřicetiletého syna a že by si ho Šárka mohla vzít. Prý, ale opakuji prý, jim řekla, že má mně a že z toho nic nebude. Do toho jsem navíc přišel já a bylo po vdavkách. Nicméně od té doby je Šárka poněkud zádumčivá a evidentně o něčem usilovně přemýšlí.
| Restaurace, supermarket, pošta a zdravotní středisko v Chamorga |
Cestou do El Medana se ještě zastavujeme v pneuservisu a požádáme o opravu pneumatiky. Mechanici zjišťují, že guma je v háji, je cvaklá přes ráfek. Dneska je toho na mně nějak hodně. Zítra se tedy zastavíme v půjčovně a zjistíme, jak se to bude řešit. To jsou ale mrzutosti.
Mějte se hezky
Petr a Šárka

Ahoj, to že nemáte žádné komentáře neznamená, že to nečteme a že se nebavíme. Jen tak dál, čím víc bude proražených pneumatik tím víc se nám to bude líbit. Tak si to užijte, zatím to vypadá na standardní výlet bez velkých problémů, tedy pokud se Šárka nevdá do Švédska. Petr
OdpovědětVymazatDíky za povzbuzení Petře. Nesmírně si toho vážíme. Jenom tak mimochodem, Petrů známe odhadem zhruba 32.
OdpovědětVymazat