Tenerife II.

Dobrý den všichni doma,

druhý den jsme se tu probudili, jak jsme zvyklí z domova, okolo sedmé. No jo ale tady je o hodinu méně, takže v šest, venku tma jako v pytli a snídaně až za hodinu. Tím nám vznikl alespoň prostor na vybalení kufrů, na které jsme se večer kvůli únavě vykašlali. Tyto aktivity zvládá na jedničku Šárka, takže já ležím na posteli a pozorně sleduji, jak se to má správně dělat, abych s tím příště mohl taky pomoci. I když si ale dělám pečlivé poznámky, schématy a náčrtky, je to stále pro mne španělská vesnice. Dnes už vím, že příště to ale sám ještě určitě nedám.

Po snídani se konečně venku rozjasní a můžeme vyrazit na první výlet do hor. Máme německého průvodce 79 nejkrásnějších turistických tras po Tenerife, ve kterém jsou trasy podle obtížnosti rozděleny do tří kategorií. Pro začátek vybíráme tu nejtěžší, aby nás příště už nic nemohlo překvapit. Jedeme do malebné vesničky v horách (1200 m.n.m.), kde parkujeme u kostelíku a vyrážíme příkrou stezkou vzhůru. Když píšu příkrou, myslím tím ale opravdu příkrou! Cesta je betonová, vlhká, porostlá mechem a chvílemi nám i naše boty se speciální protiskluzovou podrážkou Wibram, ujíždějí. Podobné problémy ale zřejmě nemá taková stará babka v holinkách a se šátkem na hlavě, která jde pár metrů před námi. Doběhneme ji teprve, když se zastaví, aby si z té holiny něco vyklepala. Když ji míjíme, slušně pozdravíme „Buenos Dias“, babka pak řekne něco o počasí, na to jí Šárka odpoví „Si“ a ona si začne naivně myslet, že španělština je náš rodný jazyk. Začne proto vyprávět nějakou strašně zamotanou historku, jejíž smysl nám unikal a marně jsme se potom pokusili dát dohromady, o čem to bylo. Já si myslím, že to bylo o chlípném komorníkovi, který zkazil život její sestře a Šárka si myslí, že spíš nám vyprávěla o tom, jak se u nich na vsi vydařily minulý rok dožínky. Když po deseti minutách historka skončí a babka čeká, co na to řekneme, Šárka jí jenom řekne španělsky, že nerozumíme španělsky a jdeme dál. Cesta vede furt do příkrého kopce okolo zahrádek, ve kterých tady pěstují banány, mandarinky, pomeranče, citrony a velbloudy. Fakt nekecám, na jednom pozemku se pásli.

Po dvou hodinách stoupání, kdy jsem byl několikrát na pokraji zhroucení, se dostáváme na rozcestí, kde potkáváme taky první kolegy turisty. Nejdříve to na nás zkouší německy, ale nakonec se paní se Šárkou domluví na angličtině. Chtějí vědět, kam vede cesta, po které jsme přišli, odkud jsme, jak dlouho tu budeme, kdy jsme přiletěli a za chvíli už děvčata švitoří, že se v tom s pánem trochu ztrácíme. Tak se my chlapi začneme bavit spolu. On na mně mluví německy a já na něj anglicky. Zatímco Šárka o nich zjistila, že jsou to důchodci z Hannoveru, že jsou tady na osm týdnů, že jezdí na Tenerife každou zimu, že bydlí v hotelu kousek od nás, že každý den se po snídani chodí projít do hor a spoustu dalšího, tak já za stejnou dobu zjistil, že buď jezdí po ostrově autem z půjčovny, nebo že využívají místní autobusy. Přichází ale čas loučení, a každý jdeme svou cestou. Oni zřejmě tou správnou a my bohužel vyrážíme na úplně jinou stranu, než kam máme jít. Na svůj omyl přicházíme až po půl hodině, takže hodina v čudu a nám už se nechce jít celá trasa, která měla původně mít pět a půl hodiny. Najdeme na mapě jinou cestu dolů k autu, a protože se udělalo azůro, těšíme se na střešní terasu s bazénem. Tam nakonec strávíme dvě hodinky na lehátku a já si jdu i dokonce i jednou zaplavat.

Protože máte už po prvním dílu spoustu dotazů, tak se na ně hned vrhneme.

1.       Jaké máte počasí?
Tak když jsme přiletěli tak večer i pršelo, jinak je tu přes den 20 a v noci 15 stupňů, většinou jasno, polojasno.
2.       Jaký máte luxusní hotel?
Hotel jsme vybrali nejlevnější 4hvězdu na Tenerife, Dania Magec a cena opravdu odpovídá kvalitě. Hotel už má své nejlepší roky za sebou a klientelu, tvoří převážně důchodci (výrazně jsme snížili věkový průměr J)ale jelikož jsme na to negativní byli připraveni, tak se nám tu dokonce i líbí.
3.       Už jste si vyměnili to auto?
Tak nakonec jsme si řekli, že než malé hezké nové auto s litrovým motorem, tak bude lepší do zdejších hor větší auto bez klimatizace, autorádia, občas svítící kontrolkou oleje, vytlučeným pravým zadním tlumičem ale s tubrodieslem 1,8 litru. Takže výměna zatím nebude, počkáme, až co udělá ta kontrolka oleje. Šárka ji navrhuje přelepit jako Penny z The Big Bang Theory, ale nevíme, jestli to je to správné řešení problému.
4.       Budou opět kvízové otázky pro chytré hlavičky?
Otázky budou a hned tu máme první. Na jedné přiložené fotografii jsou plody nějakého stromu. Co je to za plody a strom?

Tak to je vše, mějte se blaze a snad zítra zase něco nového.

Petr a Šárka