Tenerife XI.

Ahoj všem doma

Úterý 3.2.

Po dni plném euforie, zcela zákonitě následuje kocovina. Když se ráno probudíme a uvědomíme si, že to hlavní máme už splněno, najednou nevíme, co tu ještě budeme dělat. Voláme tedy na aerolinie, zda půjdou přebukovat letenky ale chtějí za to takový balík, že tu radši ještě těch pár dní vydržíme. Navíc je zataženo a předpověď do konce týdne říká, že to bude pořád stejné.

Uděláme si tedy alespoň výlet k pyramidám v Guimaru. Je to zase ta atrakce, na kterou musí všichni ti, kteří tu jsou alespoň 10 dní. Pyramidy tu prý stojí už tisíce let a celkem jim nikdo nevěnoval pozornost, protože nejsou zdaleka tak impozantní jako ty Egyptě, nikdo nevěděl kdo je postavil a proč. Místní je dokonce rozebírali na stavební materiál. Před lety sem přišel jeden chlápek jménem Thor Heyerdahl a pravil, je to jasný jak facka, protože pyramidy v Egyptě, pyramidy na Tenerife, pyramidy v Americe, ty lidi co to stavěli museli být spolu ve spojení. Postavil loď z papirusu, přeplul na ní Atlantik, tím si potvrdil, že je to možné, a dnes tady tuto jeho pouhou domněnku prezentují v místním muzeu, jako naprostý fakt. Co na tom, že vykopávky to neprokázali, že výzkum DNA, to nepotvrdil, ba přímo vyvrátil, přece si nebudeme krásný příběh kazit pravdou, že. Pokud chcete vědět víc, tady se to dozvíte: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyramidy_v_G%C3%BC%C3%ADmaru

Středa 4.2.

Ráno je opět zataženo, tak jedeme na Los Gigantes, dnes se zde chceme projít nahoře na útesech. Cestou se ale udělá hezky, a protože Šárka má utkvělou představu, že když je člověk na dovolené u moře, má se vrátit opálený, musíme zatočit k moři. Fakt nevím, kde k tomuto nápadu přišla. Nejhorší je, že jsme jí ještě doma slíbil, že se na téhle její kratochvíli budu taky občas podílet.

Našli jsme si na pláži svoji dunu, lehli si do ní a začalo to. Z jedné strany na vás svítí slunce, z druhé na vás fouká studený vítr. Takže jedna strana přehřátá, druhá jak led. Jediné řešení je, se plynule otáčet jako kuře na rožni. Bohužel s námi plně nespolupracují oblaka přecházející přes slunce, takže chvílemi je studené i celé tělo. Snažím se zabavit tím, že si čtu zprávy na netu a po přečtení článku, začnu Šárce vysvětlovat, jak všichni všechno dělají blbě a přitom já nejlépe vím, jak by to všechno mělo být správně. Když na konci každé své myšlenky do Šárky nenápadně strčím, tak jsem i pochválen, jak jsem chytrý. Pak je najednou více mraků než sluníčka, tak se radši oblečeme a jedeme do města posedět do kavárny. Bohužel se spletu a vlezeme do rybí restaurace, no a když už jsme tady, tak si dáme pozdní oběd :-)

Šárka vybírá z jídelníčku co budeme mít na talíři

Vybrala to dobře

Mějte se hezky

Petr a Šárka